Boží slovo nás upozorňuje na jednu skutečnost, která nastane. Tou skutečností je Boží soud. V listu Římanům můžeme číst: „Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží“ (Ř 14,10b). Když na naši zem přišel Pán Ježíš Kristus, přinesl záchranu i soud. Evangelista Jan napsal: „Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi“ (J 5,22). Nesmíme zapomenout, že Pán Ježíš se nechal dobrovolně odsoudit za nás, abychom mohli zpátky k Bohu Otci do jeho království. Tou jedinou cestou k němu je jenom Pán Ježíš Kristus. Dokud žijeme, jsme stále pozváni do vztahu s Kristem. Jedná se o naši budoucnost, o naši věčnost. To nejdůležitější rozhodnutí zde na zemi rozhoduje o tom, kde budu trávit věčnost.
Pane Ježíši, děkuji, že jsi za mne byl odsouzen a trpěl jsi na kříži. Prosím, abych nikdy nezapomněl, že jednou bude soud.