Hospodin se ukazuje Izákovi a stvrzuje zaslíbení, které dal jeho otci Abrahamovi. Ani Abrahamova cesta, ani cesta Izákova nebyly procházkou růžovým sadem. Boží zaslíbení se nenaplnila přes noc, a přesto platila. Uprostřed nejpustější pouště, uprostřed nepřátel, navzdory jejich vlastním pochybnostem. I my jsme skrze víru potomky Abrahamovými, byli jsme naroubováni na pravý vinný kmen, na Ježíše Krista, v němž docházejí požehnání všechny pronárody země. I pro nás tedy platí zaslíbení o požehnání. A to i tehdy, když to tak nevypadá. Často nemáme dostatek víry ani sami pro sebe, natož pro své blízké, pro okolní svět. Přesto Boží zaslíbení platí, Kristus stačí na můj život.
Pane Bože, děkuji ti za požehnání, které jsem v tobě dostala; kéž jsem i já požehnáním pro svět, do kterého mě posíláš.