Otci víry Abramovi už táhne na biblickou stovku. Kdysi kvůli Bohu opustil společnost, v níž byl zavedeným, slušným a plnoprávným občanem. Jako poutník vydaný napospas místním prošel zaslíbenou zemí a označil ji jako Hospodinovu. Před Bohem chodil, o jeho bezúhonnosti by se dalo polemizovat. Abramův příběh patří k nejpodrobnějším popisům víry v Bibli. A když víry, tak také boje o ni, pochybností a pokusů „postarat se“ sám. Pořád se totiž zdá, že Boží sliby asi nevyjdou. Hospodin poutníka a jeho ženu stále ujišťuje: Věřte mi, já jsem všemohoucí, se synem to dopadne dobře. Abram a Sára to ale berou s rezervou a chtějí se pojistit: Izmael je jistota. Třeba ho Bůh ještě vezme na milost. Nikdo z nás se těm dvěma nediví.
Pane Bože, prosím, ať se dokážu spolehnout.