Někdy se cítíme od Hospodina velmi vzdáleni a ve skrytu své duše se ptáme, zda na nás skutečně už zapomněl. Zda je naše sejití z jeho cesty skutečně nevratné a míra našich hříchů nesmazatelná. Ne, ani tehdy, když my na něho zapomeneme, on nezapomíná. Jde za námi ve stopách našich hříchů a volá nás zpět k sobě, a to i tehdy, když se nadále ubíráme špatnou cestou, na níž ztrácíme schopnost slyšet jeho hlas. Hospodin však stojí o každého, kdo mu patří, a nepřestane o něj usilovat, dokud ho k sobě nepřivede zpátky.
Slitovný Otče, nepřestávej nás prosím hledat, i kdybychom stáli na samém okraji světa, ale pro své milosrdenství nás přiváděj zpět k požehnání, k tobě samotnému.