Prorok Ezechiel utěšuje Izraelce v babylónském zajetí. Apoštol Pavel vyzývá Korinťany ke sbírce pro Jeruzalém. V obou textech je jednoznačné zaslíbení: Bůh se o svůj lid vždycky postará, vždy budeme mít dostatek všeho, co potřebujeme. Tato jeho starost je však mnohdy naplňována tak, že posílá nás, abychom pomohli. Klíč ke štěstí je v rozpoznání, co skutečně potřebujeme a co už ne. Kdo dokáže být spokojený s tím, co má, najednou zjistí, že by mu vlastně stačilo i mnohem méně, a je ochoten rozdělit se s potřebnými.
Bože, děkuji ti za všechno, co mi tak štědře poskytuješ; otvírej, prosím, mé oči a srdce k rozpoznání, kde mohu pomoci.