Takový strom jsme malovali na „nábožku“. Je to veselý strom, plný děje. Pro neposedy má zavěšenou houpačku. Zvídaví mohou pozorovat všechna ta zvířátka, která tu nacházejí bezpečí. U kořenů má své doupě lasička. Já si v chládku jeho větví čtu opřená o kmen. Nejsem sama, odpočívají tu všichni, které mám ráda. Kořeny stromu tvoří srdce. Do toho srdíčka jsme nalepili hořčičné semínko. Aby děti viděly, jak je prťavé. A víte co, myslím, že nebeské království bude ještě krásnější než naše nejdivočejší fantazie. Jeho malý počátek, to malé semínko, si každý neseme už teď ve svém srdci. Tak o něj pečujme s láskou, ať se jednou pod větvemi toho krásného stromu můžeme sejít.
Milý Bože, často přemýšlím o malých semínkách - počátcích. Děkuji ti, že pro tebe není nic tak malé, že by to nestálo za námahu.