Poprvé těmito slovy ujistil Hospodin proroka Samuela o vyvolení nejmladšího Jišajova syna Davida za krále Izraele. Naděje Izraele spojovaná s osobou krále nakonec ústí v očekávání Mesiáše. Ale každá generace, každý člověk, pokud chová touhu a naději v možnou záchranu, stojí před otázkou, jak by měl zachránce vypadat. Politik, náboženský vůdce, nebo geniální vědec? Kdo může vyléčit nemocné lidstvo? Kdo je schopen zachránit hroutící se životní prostředí, kolabující politický systém? Kdo má moc scelit zlomené srdce, překonat odcizení a vinu? Hospodin „vidí srdcem“. Měl vhled, vidí naši spásu v Ježíši Kristu, v protnutí našich životních cest s cestou Beránka na kříž, do pekel a do nebe.
Duchu svatý, prosíme, dej na zemi prohlédnout očím i srdcím. Kéž prozřeme ke světlu spásy, Ježíši Kristu.