Z různých dokumentů se můžeme dozvědět, jak lidstvo překračuje dosavadní meze poznání v hlubinách vesmíru i v hlubinách lidské buňky. Nad skokem poznání v různých vědních oborech za posledních nějakých 150 let se tají dech. A mnohým stoupá pýcha a sebevědomí. O to víc mne oslovuje při svých přednáškách jeden z našich předních astrofyziků. Ten pokorně poukazuje na titěrnost veškerého našeho poznání v poměru ke kosmickým rozměrům toho, co jako lidstvo ještě nevíme a zřejmě ani nikdy nepoznáme. Když říká Boží muž: "Poznal jsem," nestaví na odiv míru svých schopností, ale moudrost pokory.
Bože, prosím o tvého Ducha, který mne dovede ke zralosti poznání, k pokorné důvěře a pokojné jistotě.