Co spatřil spravedlivý Noe se svou rodinou, když otevřeli archu? Zem po boji, po marném zápase o holé přežití, obraz Božího soudu nad lidským zlem, které zaplavilo svět. Mohou-li být důsledky lidského smýšlení tak pustošivé pro celé Boží stvoření, jakou naději pro dny po potopě může Noe s rodinou i ostatními živými tvory mít, pokud bude záležet jen na lidském srdci, tedy i na tom jeho? Proto připravuje Bohu libou vůni, prosbu o pomoc v nejistotě. Bůh jeho i nás ujišťuje, že taková naděje nespočívá ve spolehnutí se na lidské srdce, ale na Boží milosrdenství. Tak se podivuhodným způsobem naší libou vůní stal Ježíš Kristus (2K 2,15).
Pane, dej, aby tvá vůně pronikla naším životem a s ní i tvůj mír do našeho světa.