Žalm 23 je většinou jeden z prvních žalmů, které učíme už své děti. Má v sobě nebývalou hloubku. Je zde řeč o dobrotě a milosrdenství. O dvou skutečnostech, kterých se nám často nedostává. Stačí se jen rozhlédnout okolo sebe a se smutkem v srdci musíme konstatovat, že dobrota a milosrdenství jsou mezi lidmi nedostatkovým zbožím. Žalmista zde ale nehovoří o lidech, kteří nepoznali Hospodina. Obrací se k těm, kteří vědí, kdo je nebeský Otec, kteří mu odevzdali své srdce a ve všem se na něho spoléhají. A právě tito lidé dostávají nádherné ujištění o Boží blízkosti. Má to ale jednu podmínku. Tou je touha po Hospodinově domu. Touha po jeho přítomnosti.
Nebeský Otče, dávej nám sílu navracet se do tvého příbytku. Častokrát to není lehké; prosíme tě, dotýkej se svým Duchem našich srdcí.