Náš život je krásný. Zároveň se denně přesvědčujeme, že naše štěstí může skončit z minuty na minutu vinou naší křehkosti: ať už život promarníme sami, ublíží nám jiní nebo nás zkrátka a dobře dožene naše poslední chvilka. V tomto jsme si všichni rovni a za předěl mezi životem a smrtí nejsme schopni nahlédnout bez naděje. Naděje, kterou v nás vzbuzují slova Písma a kterou nám potvrdil Kristus, jenž učil, že příklon Boha k člověku se nevyčerpává během našeho pozemského putování, ale že jsou pro nás připraveny příbytky i za hranicí našich dní.
Dej mi, Bože, odvážné srdce, abych těžkosti života zvládal s nadějí ve tvoji milost a s perspektivou setkání s tebou tváří v tvář.