Sláva, jsme zachráněni, zazní občas v trochu jednodušším dobrodružném filmu těsně před koncem. Záchrana je často nenadálá, byť vytoužená. Hrdina se objeví z ničeho nic a šťastné rozuzlení se koná vzápětí. Podobně se asi cítili Izraelci v zajetí. Byli asi vysmíváni pro víru v Boha, který připustil, aby byli poraženi a odvlečeni do cizí země. A nyní byli nenávidění Babyloňané poraženi a Židé se mohli vrátit s požehnáním nového krále domů. Už se nemuseli před druhými národy stydět. Byli zachráněni, spaseni.
I nás Bůh zachránil, a to v dítěti, jehož jméno zní "Spasení", Ješua, Ježíš. Stalo se tak jednou provždy. Už se nemusíme hanbit, že by o nás nikdo nestál. Bůh o nás stojí, protože přišel až za námi a nenechal nás na pospas nám samým, když jsme od něj svévolně prchali.
Děkujeme, Pane Bože, že jsi nás zavolal z našeho útěku od tebe, z našeho hříchu a učinil jsi tak ve svém Synu. Amen.