Narodili jsme se jako soběstředné a egoistické bytosti. Možná se nám toto tvrzení nelíbí, ale opravdu tomu tak je. Navíc nás v tomto postoji naše okolí podporovalo a vychovávalo, případně se nám naopak snažilo vnutit, že jsme absolutní nuly, které nemají na nic nárok. Naše ego tím bylo pošlapáno, nedostalo patřičný prostor pro růst, deformovalo se, ale zůstalo nám. Jen díky velké Boží milosti se může stát, že prohlédneme a pořadí priorit se změní. Sesazení našeho já z pomyslného trůnu se neděje žádným násilím, případně nařízením. Býváme přemoženi Boží láskou, která pak prostoupí také naše mezilidské vztahy. Přetlak vděčnosti vůči Bohu vytvoří aureolu kolem pomyslného trůnu v našem životě, na kterém už není naše já, ale Ježíš Kristus, který nás vykoupil z naší hříšnosti a malosti.
Nauč nás, Pane, modlit se. Amen.