Oba verše nás upozorňují na dvě velice důležité skutečnosti života s Bohem. Jde o naději a víru. Víra je darem od Boha, není z nás. Není z naší vůle, z naší síly nebo něčeho jiného. Díky Božímu daru víme, že jsme spaseni, že Bůh je stále s námi, že má náš život pevně v rukách. Vyznáváme, že je naším jediným Bohem, voláme k němu, aby byl naším útočištěm a pevným hradem. Prosíme o jeho milost. - Stále ji žádejme a doufejme v Hospodina. Proto se David modlí: "Kéž je s námi tvá láska, Hospodine, jako je v tobě naše naděje!"
1K 5,6b-8 * 1Pt 1,22-25