Všichni jsme na cestě. Jenom někteří o tom neví, nebo si to nepřipouští a zabydlují se. V jedné písni se zpívá: "Neboj se jít tou úzkou cestou, přes pouště skály až za Jordán, vždyť nejdeš sám, tisíce jdou s námi a zástup předchází Hospodin sám." Nejsme na cestě sami, tisíce jdou s námi, ale na to, aby se lidé hádali, stačí mnohem menší počet. Josef sám osobně a velmi bolestně zakusil důsledky rodinných sporů, i když to byla rodina Božího muže, Jákoba. Žel právě tak v církvi se lidé hádají nebo spolu vůbec nemluví. Byly doby, kdy se ve jménu Božím i zabíjeli. Josef unikl smrti z rukou svých bratří jen o vlásek. Pán Ježíš v kázání na hoře zcela nekompromisně říká, že kdo se hněvá na svého bratra, je vrah. Tak pojďme tou úzkou cestou, ale jen se cestou nehádejme, ani v církvi, v rodině, s Bohem ani sami se sebou.
L 23,32-34 * Jb 5,1-27 nebo Tóbiáš 3,7-25