V Evangelickém zpěvníku (ČCE) je píseň na motivy Ž 125, ve které zpíváme: „Jako Jeruzalém ze všech stran horami, tak Pán lid svůj věrný ohradí hradbami a jim udělí své pomoci ve dne i v noci.“ Pro nás, vnitrozemský lid, je to dobře představitelný obraz. Vydat se na lodi na moře s jeho hlubinami, to je spíš exotika a dobrodružství. Člověk ovšem nemusí být mořský vlk ani objevitel, aby se ocitl v neznámých vodách, aby neměl pevnou půdu pod nohama, aby se mu známé jistoty ztratily z dohledu a nový pevný bod ještě nebyl na obzoru. Zkušeností Božího lidu je, že na těch hlubinách, kde se ničeho jiného přidržet nelze, je s námi ten, kdo drží nás.
Za tvé milosrdenství a za divy, jež pro lidi konáš, vzdávám ti chválu, dobrý Bože, a prosím, posilni mou naději, že i se mnou počítáš.