Jedním z prověřených způsobů, jak si ve svém životě udělat místo na modlitbu a na slovo Boží, je strávit alespoň pár dní v tichu. Spíš než bobřík mlčení je to ztlumení vlastních aktivit a zaposlouchání se do toho všeho v sobě a kolem sebe, co jindy filtrujeme, před čím utíkáme, čemu nevěnujeme pozornost. Je zvláštní, kolik se toho často v tichu začne odehrávat. Nemusí být ještě slova na jazyku, a přece je toho v nás mnoho, do čeho potřebujeme nechat Boha vstoupit: aby nás předběhl, aby promluvil první, abychom poznali, že i v té tichosti je mocné, hlasité a pravdivé jeho slovo k nám. Teprve s ním se nám lépe mluví i žije.
Všechna slova písní a modliteb jsou jen nepatrnou částečkou toho, co v sobě mám, Pane. Ty sám to víš. Přijmi dnes mou tichou chválu; před tebou se skláním.