Náš text staví vedle sebe dva protiklady: náš způsob smýšlení a Boží smýšlení. Jsme pozváni, abychom ve svém životě usilovali o to, abychom se odpoutávali od lidského smýšlení, které je egoistické, sebestředné a k Božím věcem lhostejné, a snažili se přibližovat k Božímu smýšlení, jinak řečeno: žít v Kristu a s Kristem, umenšovat se, aby v mém životě rostl Kristus. Není to jednoduché, je to běh na dlouhou trať, je to celoživotní úkol, který se dá nazvat denním následováním Krista. Upřímně řečeno, musíme počítat s klopýtáním, pády a z milosti Boží i s povstáváním, je to cesta pokání, ale cesta smysluplná a bohatá. Na tuto cestu chtějme pozvat naše souputníky, náš život nechť je pro ně svědectvím.
Pane, prosím tě, uzpůsob mě ke smysluplnému životu, prosím o víru a důvěru ve tvou moc, abych žil podle tvé vůle.