„Dědo, babičko, vyprávějte mi, jaký to bylo, když jste byli malí.“ Rádi vypravujeme a rádi se vracíme do vzpomínek na dětství, obzvlášť když už naše skráně zdobí šediny. I po mnoha letech se nám vybaví specifické vůně, které nás přenesou zpět, do té jedinečné atmosféry, a vzpomínky naplno ožijí. V židovské tradici mají příběhy a vyprávění své nezastupitelné místo. Z otců na syny se předává svědectví, jak byl Hospodin nablízku svému vyvolenému lidu. Nejde jen o předání příběhu, aby nedošel zapomnění. Příběh je třeba pochopit, přivlastnit si ho a všemi smysly prožít. Co odpovíme my, až se nás náš syn nebo naše dcera zeptá?
Hospodine, prosíme, abychom dokázali být rovněž součástí příběhu. Prosíme, aby příběh Ježíše Krista byl i naším příběhem.