Přikázání lásky známe většinou od dětství. V Bibli zní opakovaně a v různých souvislostech. Boží lid i my sami potřebujeme takové slovo slyšet stále. Tady k nám zní v souvislosti se zamítáním každé podoby msty a nenávisti ve vztazích. Nestačí však jen něco nedělat. Sám Hospodin nás učí, co je láska a jak jedná. Nespočívá pouze v citu a emocích. Lásku je třeba činit. Je to solidarita a odpovědnost vůči bližním, vůči slabým, cizincům, potřebným… Cit nelze nařídit, nařídit však lze činy vytvářející z lidstva jedinou lidskou rodinu. Láska vytváří společenství.
Pane Bože, dej, ať rosteme v lásce. Ať přijímáme tvá přikázání a učíme se od tebe, jak lze milovat, jednat a vidět naději pro celý svět.