Možná Bohu čas od času položíte nějakou otázku. Žádáte ho o radu, o nějakou odpověď. Co když trávíme víc času soustředěním se na to, aby Bůh odpověděl na naše prosby, než na to, abychom „jenom“ byli s ním? Bůh o to stojí. Čas s ním za to stojí. Ale taky to něco stojí. Modle za to nestojíme a ani ona za to nestojí. A nemusíme udělat téměř nic, aby se nás zmocnila. Oddat se jí je mnohem snadnější než oddat se Bohu. Modla nás vábí svobodou, ale přitom nás svazuje a uzemňuje. Bůh touží po celém našem srdci, aby ho osvobodil a pozvedl. A tak přesouvá pozornost od našich otázek. Má totiž taky otázku: Co je tvoje modla? Co nosíš v srdci? Co odvrací tvoji pozornost ode mne?
Bože, ukaž mi, prosím, kde spoutávám sám sebe.