Spoléhání na bůžky pevného zdraví, štěstí, úspěchu a prosperity bylo a stále je velmi svůdné. Někdy teprve životní krize - "období sucha" - přivede člověka k prohlédnutí, jak na tom je před Bohem ve skutečnosti. Elijášovská výzva mě nutí k otázkám: Kde všude se dokážu klamat? Kde všude se falešně utěšuji svou "zbožností", zatímco mnohé z mých životních hodnot, zvyků a činností jsou faktickým popíráním lásky a důvěry k Bohu? Kde všude se snažím své následování Pána přišívat k následování někoho nebo něčeho úplně jiného, jako bych nevěděl, že chci spojit nespojitelné?! Je lépe nehrát si s ohněm pokušení, ale vrhnout se k nohám toho, kdo odpověděl a odpoví ohněm své lásky a svatosti.
Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův, ať se dnes pozná, že ty jsi Bůh a já tvůj služebník.