I dnes je nám dáno slyšet volání vpravdě adventní: prosbu o smilování a o pomoc. Původně ji vyslovil rozporuplný judský král Ása v době, kdy o něm ještě platilo, že "činil to, co bylo dobré a správné" - a skutečně se mu dostalo Boží pomoci, obstál a zvítězil; konec Ásova života se však nesl ve znamení nemoci a odpadnutí od Hospodina, jako by král na slova, která dříve volal, zapomněl. A to je jistě upozornění i pro nás: Hospodin není naší oporou jen v situaci, kdy jsme na tom dobře, ale také a právě i v situacích, kdy na tom dobře nejsme - v utrpení, nemoci, stáří či umírání. Kéž nikdy nezapomeneme na toho, kdo je naší skutečnou a jedinou oporou.
Pane, děkujeme ti, že nás podepíráš!