Dožadovat se záruky za sebe u samotného Boha! Zní to jako veliká troufalost, ale jen ti, kdo se domáhají Božího království, do něho vejdou. V konečném důsledku je to nejlepší cesta, k níž je třeba naprosté důvěry, otevřenosti a upřímnosti. K takovému jednání se Bůh přiznává a odpovídá na naši upřímnost svojí upřímností. Nádhera! Není to naše sebejistota, ale jsou to Boží zaslíbení a záruky, které nám dovolují nazývat se Božími dětmi. Naše jistota spasení tak má reálný základ v Božích slibech a my můžeme mít ve svém nitru každodenní, znovu obnovovaný pokoj, který převyšuje veškerý rozum.
Skláníme se, Bože, před tebou, tebe vzýváme a tobě, Ježíši Kriste, důvěřujeme.