Modlitby za uzdravení jsou okamžiky, kdy se lidé (včetně těch méně zbožných) obracejí k Bohu nejintenzívněji, často s poznáním, že ani dnešní lékaři - pro mnohé "bohové v bílých pláštích" - nejsou všemocní, ale i s důvěrou, že je ještě někde naděje. Existují však nejen nemocné tělesné orgány, ale i zranění duše nebo nemocné lidské vztahy. A za jejich uzdravení už prosíme méně, méně si připouštíme, že je něco špatně (zvláště naší vinou); pokud už něco chceme napravit, tak vlastními silami. Přitom zdravé tělo je z pohledu víry jen prostředkem k plnění Boží vůle v tomto světě - budování společenství lásky. Bůh nám ale i zde nabízí uzdravení - prostřednictvím toho, kdo všechny naše bolesti těla, duše i vztahů uzavřel do svých ran.
Pane Ježíši Kriste, uzdravuj to, co nás trápí, ale i to, co jsme pokazili a neumíme napravit.